exit

Temudžin

(Čingischán)

*1155(?)-18.8.1227

otec Yesugei vůdcem jednoho z mongolských kmenů v Mongolsku
1161 mongolské kmeny poraženy Tatary v koalici s říší Chin (S.Čína) ® pokles prestiže Mongolů v oblasti V.Mongolska
v 9-ti Temudžinových letech si jel vybrat budoucí manželku do vých. mongolského kmene Konkirat za doprovodu otce – 10-letá Borte, dcera náčelníka kmene
při návratu pozváni Tatary na hostinu ® Yesugei zákeřně otráven – ještě stačil Temudžina odvést do bezpečí, poté však sám umírá na otravu
Temudžin již dospívající muž – jeho kmen přepaden kmenem Taichi, stačil utéci, potom však zajat ® několik let v otroctví ® útěk
bere si již dříve zvolenou Borte za manželku
setkání s Toghrilem – bývalý spojenec jeho otce
(Toghril – vůdce kmene Kerejtů v centr.Mongolsku – z části křesťané – tzv. Nestoriánské sekty ® zmatené zprávy o spojení Toghrila a Temudžina do Evropy – vzbuzení bláhových nadějí že Temudžin je bájným knížetem Janem, křesťanským vládcem a bohem seslaným spasitelem věřících, trpících pod muslimskou nadvládou. Také díky tomu mongolští vyzvědači Kartasové prováděli dlouho bez překážek průzkum příštích bojišť až k Rýnu vydávajíc se za tuláky či obchodníky.)
Temudžin přepaden kmenem Merkitů ze Severu ® unesena Borte
za pomoci Toghrila a Jamuky (mladý náčelník mongolských kmenů) společné osvobození Borte
Jamuka nejlepším Temudžinovým přítelem
později Jamuka rozchod s Temudžinem - oba chtějí ovládat Mongolsko
většina mongolských vůdců chce být pod Temudžinovým vedením ® zvolen jejich vůdcem s titulem Čingischán (v překladu ‘‘universální monarcha‘‘)
1198 Temudžin za pomoci Toghrila poráží Tatary – Toghril poté získává čínský titul wang (‘‘princ‘‘); ong = čínsky wang ® Toghril známý též jako Ongchán
1200-1202 poražena koalice vedená Jamukou
1202 kompletně poraženi Tataři ® úplně vyhlazeni (někdy se používá pro mongolské válečníky a jejich příbuzné kmeny označení Tataři – pouze chybné označení Evropany ve středověku a často používané chybně i dnes, neboť tatarské (=tartarské) kmeny byly zcela vyhlazeni viz. výše Temudžinem )
1203 Temudžin rozpory s Toghrilem ® krvavá bitva – bez vítěze; Temudžin se stahuje zpět do SV Mongolska a sestavuje silnou armádu ® poráží Toghrila (Ongchán) ® Temudžin kompletně ovládá Centrální a Východní Mongolsko
1206 smrt Jamuky ® Temudžin ovládne pomocí smluv a bojů celé Mongolsko
1206 Temudžin zvolen na Velkém Kurultaj (porada nejvyšších osobností a velitelů říše) Velkým chánem všech Mongolů (= Chán chánů = Cha-Khan)
pravděpodobně dlouhá období sucha hubící stáda, hlavní majetek mongolských vůdců – důvod prvotních výbojů
1211 útok na říši Chin (S.Čína) – 200 tis. Armáda pronikla na pěti místech Velkou Čínskou zdí ® do konce roku dobyta velká část území říše Chin
1214 dobyto celé území na sever od Huang-He
přípravy na dobytí Khanbaliku (Peking) – hl. město říše Chin
císař říše Chin daroval svou dceru Temudžinovi za manželku s obrovskými poklady jako věnem ve snaze zabránit dobytí Khanbaliku (neúspěšné – viz. níže)
1215 Temudžin dobývá a masakruje Khanbalik
1216 návrat do Mongolska – organizace armád
1219 zavražděn Temudžinův vyslanec v Ortaru (nedaleko dneš. Taškentu), v říši tureckých Chovarezmovců – ‘‘kvetoucí říše‘‘ Chorézm, které vládl Sultán Mohamed; na území dnešních států: Turkmenistán, Uzbekistán, Tadžigistán, Afghánistán, velká část Íránu
®na podzim 1219 útok na Ortar ® dobyto (jedno z největších a nejvíce prosperujících měst tehdejší doby, důležité centrum obchodu)
1220 dobytí dalšího velkého města v Chorézmu – Bukharu
Sultán Mohamed prchá na západ ® vysláni za ním 2 generálové (Subetej) ® nalezli Mohameda na ostrově v Kaspickém moři ® zabit
Subetej postupuje dále na západ; 1223 poráží Rusko-polovská vojska vedená Mstislavem Mstislavičem Haličským u Kalky; poté se Subetej navrací zpět do Mongolska
1221 Temudžin vtrhnul do Afghánistánu a dobývá Baku; nejstarší syny posílá dobývat další města na sever, nejmladšího syna posílá do V.Persie – Turkmenistá, Írán
Jalal (syn Sultána Mohameda) poráží mongolská vojska u Kábulu
1221 Jalal definitivně poražen na břehu Indusu
při těchto svých výpadech Temudžin dokonale ‘‘smetl ze Země“ celou říši Chovarezmovců
při dalších výpadech způsobil strašné krveprolití v Arménii a Gruzii – téměř vyhlazeno veškeré obyvatelstvo
po těchto výbojích se Temudžin vrací zpět do Mongolska
1225-1227 boje proti konfederaci Tangutských kmenů v S. Číně
1227 smrt v Číně – oficiálně oznámena armádě až po dobytí obléhaného města
o Temudžinově hrobu kolují legendy, dodnes se neví s přesností, kde leží

Základem Temudžinova úspěchu byla jeho obrovská perfektně organizovaná, obrovsky pohyblivá armáda s vysokou kázní – vojska měla lákavé motivace v podobě co největší kořisti žena, koní atd. Mongolové byli také excelentní jezdci a lučištníci. Temudžinova vojska měla propracovanou špičkovou špionáž, signalizaci, předávání rozkazů a válečnou strategii v té době na velmi vysoké úrovni.

Bilig – sbírka Temudžinových výroků

Pchaj-ca – kovová destička (vyrytý Temudž. příkaz) ® volný průjezd, vládcové jednotlivých území byli povini majiteli poskytnout útočiště a vybavení (např. čerstvé koně)

Jasa – ustanovení zákonů vydané Temudžinem

Karakorum – hl. město Mongolska (Vých.Mongolsko), místo konání Velkého Kurultaj

Temudžin měl za svého života mnoho žen a konkubín. Jeho nástupci byli 4 synové, které měl s první ženou Borte:

1. Jochi (Džuči) ® synové Bátů - zakladatel Zlaté Hordy; Urdu; Šejbají

2. Jagathai – Centrál. Asie ® syn Buri

3. Ogodei (Otkaj) – 1227-1241 Velký chán- Mongolsko a S.Čína ® synové Gujuk - 1246-1248 Velký chán; Kadan

4. Tolui (Tulichán) – Vých.Mongolsko ® synové Mongej (Manguchán) – 1251-1259 Velký chán; Kublaj (Burgidžin Chubilaj, Budžek) – dynastie Juan v S.Číně, 1259-1294 Velký chán; Hulagu – Khanidská dynastie v Persii

Bátů 1236-1242 tažení do Ruska, Střed. a Již.Evropy (Polsko, Čechy, Uhry, Dalmácie). Roku 1241 poražen Václavem I. u Olomouce. Proti němu se soustředili evropští spojenci: Václav I., Fridrich Rakouský, Bernald Berthold, Bernard Korutanský a patriarcha aquilský na rakouských hranicích a Bátů se již nesnažil dále pronikat na západ, neboť měl také velké problémy při bojích s Litevci později podporovanými polskými vojsky .